Homeopatie označuje způsob léčby založený na použití velmi malého množství látek, které ve velkých dávkách vyvolávají efekt podobný tomu, jaký má léčená choroba. Výraz je odvozený od dvou řeckých slov: homoios (stejný, podobný) a pathos (nemoc, bolest, vášeň). Homeopatickou teorii zformuloval německý lékař SAMUEL HAHNEMANN (1755–1843) v knize Organon der rationellen Heilkunde (Prostředek racionální léčby), která vyšla roku 1810 v Lipsku (v dalších vydáních byla přejmenovaná na Organon léčebného umění).

Homeopatie

Homeopatie působí na spirituální organizační systém člověka, nazvaný Hahnemannem " vitální síla ". Nemoc kdekoli v těle nebo na duševní úrovni je způsobena poruchou vitální síly. Jejím pozitivním ovlivněním je léčen člověk jako celek, nikoli jen jeho určitá část. Homeopatie nepotlačuje obranné mechanismy, ale naopak je stimuluje.

Homeopaticky lze léčit děti od kojeneckého věku, dospělé i seniory. Své místo má i ve veterinární medicíně, kde se používá u domácích mazlíčků i hospodářských zvířat. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je homeopatie druhou nejrozšířenější léčebnou metodou na světě. Homeopatii lze kombinovat s klasickou alopatickou léčbou.